Bookmark and Share

Židovský hřbitov ve Strážově

Vydáno dne 07. 02. 2006 (4952 x přečteno)

Jest původu prastarého, nejméně 600 let starý. Leží as 25 minut od Strážova na východ na severním svahu Smrkové hory. Z údolí Lukavického potoka vedou k němu 2 cesty: jedna přímá, příkrá, široká a od r. 1917 lipami vysázená; druhá povlovnější a vozová odbočuje poněkud vlevo.


Hřbitov má tvar pravidelného obdélníka, 30 m šíří a 54 m délky. Má výměru 1 míry (18 a). Obehnán jest koldokola zdí 1,5 m vysokou krytou proti vlivům počasí kamennými plotnami. Uprostřed dolní strany, severní, jest klenutý vjezd. V pravém dolním rohu byla až do nedávných let umrlčí komora. Propadla již zkáze. Ještě v r. 1934 byla hradební zeď hřbitova důkladně opravena.

Pozemek na zřízení hřbitova poskytla strážovských židům opalecká vrchnost, někdejší majitelka všech okolních lesů a tudíž i Smrkové hory. Zato museli jí židé odváděti za každý nový hrob peněžitý poplatek. Když pak později, někdy po r. 1600, přešla Smrková hora i s židovským hřbitovem v majetek městečka Strážova, odváděli židé uvedený poplatek strážovské obci. Za „místo“ neboli hrob na hřbitově pro dospělou osobu se platil 1 zl. W.W., za hrob pro dítě 30 kr., cizí 42 kr. W.W.

Vedle židů strážovských pochovávali v 19. století na tento hřbitov i židé z Čachrova
a Běšin. Jsou tu však hroby i z jiných obcí jako z Kunkovic, Neznašov, Radinov, ba až ze Všerub a velmi dalekých Prášil. Tak poblíž márnice odpočívá Karolina Stauben ze Všerub (22tiletá, pohřbená r. 1848), Babette Kraus z Prášil (75tiletá, pohřbená r. 1880), Antonie Kraus roz. Löwith z Prášil, Šimon Herschman z Kunkovic (invalida 60tiletý, +1849), Kirschner Šimon z Neznašov (+1850), Kunštát Jonáš (vdovec z Neznašov čp. 24, +1858), Kirschner Šimon (švec, Radinovy čp. 25, +1859).

Jsou tu hroby, zejména v levé horní části, zcela zapadlé, sotva znatelné, bez náhrobních kamenů, jistě z doby založení hřbitova. Nejvíce hrobů viděti podél západní strany. Náhrobní kameny, vesměs tenké plotny, jsou tu stejné výpravy i tvaru, demokraticky prosté. Označeny jsou nápisy pouze hebrejskými, silně omšelými a už nečitelnými. Hroby z 19. stol., uprostřed hřbitova, označeny jsou náhrobními deskami žulovými (z Kolínce) neb z hlazeného vápence (z Rábí). Nápisy mají hebrejské i německé. Hroby z počátku XX. stol. mají většinou moderní pomníky z hlazené žuly.

Pomníky s českými nápisy jsou z doby pozdější. Jsou zde tyto české nápisy:

1.         Zde odpočívá v pokoji Markus Šnierdreher z Běšin. Zemřel. 2. XI. 1898 v stáří 90ti let.

2.         Zde odpočívá paní Alžběta Šnierdreherová z Běšin. Zemřela 3. I. 1920 v 73. roce svého požehnaného věku.

3.         Po trapném žití našel zde pokoje pan Bedřich Stádler ze Strážova. Zesnul dne
5. XI. 1925 ve věku 63 let. Spi sladce.

Bedřich Stádler byl poslední žid pochovaný na strážovském hřbitově. Mnoho náhrobních desek má vedle nápisů vytesané v kameny náboženské symboly, označující zasvěceným věk neb pokolení (z 12), ke kterému v hrobě pochovaný náležel (Jakubovo, Isákovo, Aronovo, Rubenovo, Mojžíšovo, Leviho, Benjaminovo atd.). Věneček z 2 ratolísek označoval hrob dětský. Židé loučící se při návštěvě hřbitova s hrobem svých drahých, kladli na náhrobní desku na rozloučenou kámen.

Se tří stran obklopuje židovský hřbitov vysoký les. Také na dolejší severní straně pomalu vyrůstá smrkový lesík a zastírá zdaleka kdysi viditelnou bělostnou hradební zeď. Mezi hroby rozbujeli bujné křoviny a osamělé pyramidální smrky.

Roku 1928 byl strážovský hřbitov židovský zrušen a pozemek jeho zapsán jako lesní parcela města Strážova.