VZPOMÍNKY STRÁŽOVÁKŮ

Vydala Obec Strážov v roce 2004
Připravil a sestavil - Ing. Josef Rousek
Kresby a verše - Josef Kodym
1. vydání - náklad 500 výtisků
Vytiskl TYPOS, tiskařské závody, a.s., závod Klatovy

 

LIDOVÉ ZVYKY A OBYČEJE NA STRÁŽOVSKU

Již odpradávna byl křesťanský rok spojen s mnoha lidovými zvyky. Částečně se však tyto tradice v jednotlivých regionech odlišovaly. Pojďme si teď přiblížit, jak vypadal takový běžný rok v období první republiky na Strážovsku.

PÁR SLOV ÚVODEM

Vždycky jsem rád poslouchal příběhy pamětníků o tom, jak to chodívalo za mládí našich dědečků a babiček. Veselé i smutné historky ze života za první republiky, z těžkého období druhé světové války a další zajímavosti z věhlasné historie Strážova a okolních obcí. Trochu mě jen mrzelo, že se tyto krásné příběhy asi těžko zachovají pro budoucí generace. Proto také vznikla tato útlá brožura sebraných vzpomínek několika pamětníků z řad našich spoluobčanů. Rozhodně se nejedná o ucelený soupis historie naší obce, ale jde o pouhé střípky, které se navíc od sebe částečně liší dle osobního postoje samotného vypravěče. Úplnou a stoprocentní pravdivost všech historických dat a skutečností však nemohu zaručit, vždyť některé vzpomínky jsou staré i více než osmdesát let a kromě vypravěče už těžko najdeme dalšího pamětníka.

BĚŠINSKÁ TRAGÉDIE

Při vyprávění o osvobození Strážova jsem se zmínil o americkém vojákovi jménem Stadler. Připomenu jen, že to byl syn strážovského rodáka, který se vystěhoval do New Yorku. My jsme se s tímto mladým Stadlerem v poválečných dnech setkali ještě jednou. Převážel totiž na nákladním autě Studebakru dřevěné rakve z Janovic do Běšin. Stadler tenkrát se svým autem zastavil ve Strážově na náměstí, poznal nás a nabídl nám, že můžeme jet s ním. Několik kluků tedy vylezlo na korbu nákladního automobilu a usadilo se na dřevěných rakvích. U běšinského železničního přejezdu se nám naskytl hrůzostrašný pohled na desítky mrtvých těl, která byla ukládána do právě přivezených rakví.

VZPOMÍNKY NA VELKÉ POŽÁRY V BRTÍ

Oheň byl odjakživa dobrý sluha, ale také zlý pán. Existují doklady o tom, jak v historii shořely celé vesnice nebo části měst, proto se před sto léty začaly v hojné míře zakládat hasičské spolky. Náš Sbor dobrovolných hasičů Brtí byl založen v roce 1923. Tak daleko má paměť samozřejmě nesahá, povím vám však o dvou velkých požárech, které naši obec v minulém století zasáhly.

VĚTRNÁ SMRŠŤ NAD STRÁŽOVSKEM

Stalo se to v roce 1923. Byl krásný podzimní den s nádherným slunečným počasím. Na posekaných lukách v okolí se pásl domácí dobytek – skot, kozy, ovce, slepice, krůty. Byla to zářijová neděle, kdy se ve Strážově slavila pouť. Všude vládla sváteční nálada, radost, zpěv a tanec. Před hospodou U Denků, kde již probíhaly přípravy na večerní pouťovou zábavu, stály stánky perníkářů se sladkostmi všeho druhu. Děti doprovázeny rodiči se proplétaly mezi davy návštěvníků a pískaly přitom na různé druhy zakoupených píšťalek.

NĚCO ZE STARÝCH RŮVENSKÝCH ČASŮ

Malá vesnička Růvná, která se dneska úředně píše Rovná, se nachází na svahu nad řekou Jelenkou. V samotné vsi byly v minulosti tři větší statky (u Bláhů, u Tomanů a u Soušků) a několik menších hospodářských usedlostí. K obci patřila také hospoda U Janků na Poprdě a nedaleká pila a mlýn rodiny Reilů ve Dvorci. Každý statek, každá chalupa má zde svoji historii stejně jako prastaré rody, které tady v jednotlivých nemovitostech žily. Někdy je to velice smutná historie. Pokud totiž rodinu postihl nešťastný osud, nebylo rozdílu, jestli byl dotyčný bohatý sedlák nebo vesnický chuďas. Pojďte si teď se mnou nějaké příběhy připomenout tak, jak jsem je já zažil, nebo třeba jen slyšel z vyprávění.

OSVOBOZENÍ STRÁŽOVA AMERICKOU ARMÁDOU

Jak došlo k osvobození našeho městečka Strážova a jeho okolí? Uvádím některé poznatky a skutečnosti, jak se postupně odehrávaly a jak jsem je zaznamenal ve své paměti jako patnáctiletý chlapec.

TÉMĚŘ TRAGICKÝ NÁSLEDEK PROJÍŽĎKY

Bylo to v období první světové války, kdy na celý kraj dolehla velká bída. Mně tenkrát bylo pět možná šest let, ale vzpomínám si na to celkem dobře. Lukavičtí a lehomští sedláci jezdili v té době mlít své obilí do Obory nebo do Panského mlýna na Opálce. Když se pak vraceli, již na ně v Židovské ulici čekalo hejno malých kluků. Ten nejodvážnější křikl: „Strejčku, vemte nás s sebou!“ Někteří odmítli, jiní nám rádi udělali radost. A už jsme seděli na pytlích s moukou a směřovali k Lukavici. Připadali jsme si jako ti největší cestovatelé, když jsme míjeli velký park a věž strážovského kostela se přitom pomalu začala vzdalovat.

JAKÝ BYL STRÁŽOV PŘED SEDMDESÁTI LÉTY

Motto: Čas pravidelně rok k roku přidává, jen krásné vzpomínky tady nechává.

Ano, každý rád vzpomíná na to hezké, co mu čas dopřál. Jedna z mých vzpomínek patří našemu Strážovu.

OSUDY RODU STROUHALŮ Z OPÁLKY

Rodina Strouhalů byla původně nájemcem opaleckého statku, který patřil Hohenzollernům z Bystřice. Když pak probíhala parcelace pozemků, Strouhalové celý zbytkový statek odkoupili. Celkem se jednalo asi o 70 hektarů zemědělských pozemků včetně bývalé tvrze s přilehlými hospodářskými budovami. My jsme jako majitelé strážovského řeznictví se Strouhalovic hodně obchodovali, takže mohu o statku a o rodině povědět pár věcí.

JAK BRTSKÁ CHASA UKRADLA KUZOVÁKŮM MÁJKU

Rivalita mezi obcemi není na českém venkově nic nového. Nejinak tomu bylo mezi osadami Brtí a Kuzí, které dělí jen jeden zalesněný kopec. Brtská chasa čítala ve čtyřicátých letech, kdy se náš příběh odehrává, přes třicet členů. Všichni jsme se pravidelně po večerech scházeli na návsi, povídali si, anebo se do dálky linul náš zpěv.

BIOGRAF NA DVOŘE SOUKUPOVIC HOSPODY

Bylo to v roce 1921, když do Strážova dorazila ta velká vymoženost moderní doby – biograf. Organizátorem této průkopnické akce byla místní, čile fungující sokolská jednota, která měla svoji spolkovou místnost v hostinci u Soukupů na náměstí.

VĚHLAS STRÁŽOVSKÝCH VÝROČNÍCH TRHŮ

Jedním z významných práv středověkých měst a městeček byla možnost pořádat trhy, přičemž jejich konání povoloval sám český král. Jarmarky, jak se také trhům říkalo, bývaly neobyčejně rušné a stal se z nich veliký svátek nejen pro samotný Strážov, ale též pro široké okolí. Za první republiky se u nás během roku konalo 6 výročních trhů, které se zde pravidelně odbývaly vždy ve čtvrtek po sv. Matěji, Jiřím, Jakubovi, Ludmile, Martinovi a Lucii. Místem konání trhů bylo náměstí a také tržiště na dobytek, které se rozprostíralo za Kriplovic stodolou - tam, kde mají dneska postaveno Skalovic a doktor Kaskoun. Celé tržiště bylo ohrazeno živým hlohovým plotem a kolem osázeno ořechy. Uprostřed stála rozložitá lípa a dole byla zděná chaloupka, která měla sloužit pro účely trhu; říkalo se jí kontumační stáj.

Více informací zde

Archiv zde

Počet článků: 13  Stránka: 

0