Krotějov patří k nejstarším obydleným místům na Strážovsku. V latinském zápisu z roku 1380 se píše o Crotyeyově, tedy česky Krotějově. Zakladatelem zdejšího českého zemanského dvora byl totiž vladyka Krotěj (Kratěj). Od 17. století se pak používalo kratšího názvu Krotív nebo Krotívo s německými ekvivalenty Krotiw a Krotiwa. Pojmenování Krotív je možno ještě dnes na Strážovsku zaslechnout častěji, nežli úředně správný název Krotějov.
Podle historických pramenů koupil v roce 1392 dvůr Krotějov od vladyky Přestava rytíř Bušek z Opálky. Od té doby patřil Krotějov k panství opáleckému. V 19. století byl krotějovský dvůr rozparcelován. Na západní straně stály stodoly, na severní straně chlévy a obytná stavení nových držitelů, na východní straně stál špýchar. Podoba trvrze se uchovala až do počátku 20. století. Poté se ale tvář Krotějova po požárech změnil
Roku 1839 měl Krotějov 21 popisných čísel a 175 německých obyvatel. V roce 1880 se uvádí 24 popisných čísel – 16 Čechů a 144 Němců. Při sčítání obyvatel v roce 1931 je zmiňováno 19 čísel popisných a 100 obyvatel (polovina Čechů a polovina Němců). Dnes má Krotějov 24 čísel popisných a 25 obyvatel. Nutno podotknout, že v těchto datech je zaznamenána i velká část Patrasky, která je úředně součástí osady Krotějov.
Dominantou krotějovské návsi je nádherná více než 400 let stará lípa.
Ostatní místní části:
Božtěšice – Brtí – České Hamry – Horní Němčice – Javoříčko – Kněžice – Lehom – Lukavice – Mladotice – Opálka – Rovná – Splž – Strážov – Viteň – Zahorčice
