ředitel školy a obětavý hasičský činovník
Otakar Holub, syn Jana Holuba a Terezie rozené Baierlové ze Svaté Kateřiny se narodil dne 2. října 1864 ve Strážově v čp. 60. Otakarův dědeček byl činným ve správě obce a stal se uznávaným hrdinou, když v roce 1828 zachránil obecní pokladnu z hořící radnice.
Po studiích působil Otakar Holub na místní škole v různých pozicích, mimo jiné byl také ředitelem měšťanské školy. Kromě pedagogické činnosti byl však především duší místní spolkové činnosti, což tehdy patřilo k prestižní záležitosti. Zásluhou strážovských rodáků, kteří přijížděli do rodného Strážova na letní pobyt jakož i pochopením tehdejších vedoucích činitelů v obci došlo dne 8. října 1905 k založení „Okrašlovacího spolku“. Vůdčí roli tu kromě Otakara Holuba hráli inspektor hospodářských záložen Jaroslav Fric, starosta obce Jan Kalivoda a páter František Jelínek.
Největší životní láskou Otakara Holuba bylo hasičství a na tomto poli pracoval neúnavně, s nadšením a krajně obětavě až do své smrti. Jeho přičiněním byly založeny hasičské sbory v mnoha okolních obcích – v Rovné, Lehomě, Lukavici, Brtí, Vítni, Zahorčicích, Němčicích a na Opálce. Byl po řadu let starostou hasičské župy klatovské, redaktorem hasičského věstníku a vyhledávaným řečníkem při všech význačných akcích členských sborů župy. U příležitosti 25. výročí sboru vypracoval nádherné dílo – kmen členů Sborů dobrovolných hasičů ve Strážově. Obraz, který dodnes zdobí místní hasičskou klubovnu, je zobrazen na přiložené fotografii.
Otakar Holub žil se svou ženou Annou rozenou Kalivodovou (z čp. 2) v čp. 124 a společně vychovali sedm dětí, z nichž většina pokračovala v otcových pedagogických šlépějích. Nejstarší dcera Marie byla literární učitelkou, syn Otakar řídícím učitelem obecné školy na Žižkově, Emanuel ředitelem obecné školy a Josef ředitelem zvláštní školy v Klatovech. Dcera Terezie se provdala za Rudolfa Křížka, autora rozsáhlé monografie o historii Strážova. Otakar Holub zemřel 16. prosince 1930 a je pochován na hřbitově ve Strážově.
