Lukavice, malebná osada na Strážovsku, má bohatou historii, která sahá až do roku 1379. V tomto roce se objevuje v písemných pramenech pod názvem „Lucauicz“. V průběhu historie se název vesnice měnil – častěji se uváděl jako Lukavec, což bylo úředně používané pojmenování až do konce 19. století. Teprve v 17. století se začalo objevovat jméno Lukavice, které je nyní oficiálním názvem. V německých textech je osada uváděna jako „Klein Lukawicz“ (Malá Lukavice). Jazykovědci odvozují původ názvu od přídavného jména „lukavý“, což bylo označení pro dravé vodní potoky v okolí.
Historie Lukavice je úzce spjata s její geografickou polohou a rozvojem zemědělství. Vedle původního poplužního dvora vznikly brzy selské usedlosti, jejichž majitelé měli robotní povinnosti. Roku 1577 zde bylo evidováno 7 sedláků, což naznačuje počáteční rozvoj vesnice. Tento růst pokračoval i v dalších stoletích – v roce 1789 měla Lukavice 11 popisných čísel a v roce 1839 již 16 popisných čísel s 131 obyvateli.
Demografický rozvoj vesnice je dobře zdokumentován i v modernější historii. V roce 1932 měla Lukavice 21 popisných čísel a 137 obyvatel. Dnes má osada 30 popisných čísel, přičemž počet trvale bydlících obyvatel dosahuje 52. Tento trend odráží obecný vývoj venkovských sídel, kde se část obytných domů často využívá pro rekreační účely.
Lukavice si uchovává svůj půvab a charakter tradiční české vesnice. Její historický vývoj, od původního zemanského statku až po moderní osadu, je příkladem odolnosti a adaptability venkovských komunit. Díky své bohaté historii a přirozené kráse zůstává Lukavice důležitou součástí regionu Strážovska.
Ostatní místní části:
Božtěšice – Brtí – České Hamry – Horní Němčice – Javoříčko – Kněžice – Krotějov – Lehom – Mladotice – Opálka – Rovná – Splž – Strážov – Viteň – Zahorčice