Fotograf a básník
František Hrach, významný fotograf, malíř, básník a kulturní osobnost, zanechal nesmazatelnou stopu v historii Nýrska a jeho rodného kraje. Narodil se 16. července 1912 v Lukavici, kde prožil své dětství a vytvořil si pevný vztah k prostředí, jež později inspirovalo velkou část jeho umělecké tvorby. Už od mládí jej provázela touha zaznamenávat krásy okolního světa, což jej vedlo ke studiu fotografického řemesla.
Po vyučení se fotografem pracoval František Hrach na různých místech v Čechách, ale po skončení druhé světové války se vrátil zpět do svého rodného kraje. Usadil se v Nýrsku, kde si rychle získal reputaci jednoho z nejuznávanějších fotografů širokého okolí. Jeho specializací byly reportáže ze svateb, které svou precizností a uměleckým zpracováním okouzlovaly nejen novomanželské páry, ale také celou komunitu. Kromě toho se František Hrach věnoval dokumentaci rodného kraje a jeho fotografická díla dnes slouží jako vzácný historický záznam mnoha staveb, které již neexistují.
František Hrach však nebyl pouze fotografem. Byl člověkem s citlivou duší a hlubokým pochopením krásy umění. Vedle fotografie se věnoval malbě a jeho obrazy zachycují nejen přírodní scenérie, ale i historickou podobu míst v okolí Nýrska a Strážova. Tyto obrazy jsou dnes důležitým svědectvím o proměnách krajiny, která ho provázela po celý život.
Se svou manželkou se František Hrach aktivně zapojoval do práce nýrských ochotníků, čímž významně přispíval k rozvoji místní kultury. Byl to právě on, kdo se podílel na hostování Jaroslava Vojty v tamním lesním divadle, což bylo významnou událostí pro celý region. Spojení jeho manželky s rodem Vojtů tuto spolupráci jen posílilo.
Další hlubokou vášní Františka Hracha byla poezie. Jeho básně, pečlivě datované a promyšlené, byly pravidelně publikovány v nýrských novinách. V roce 1994 vydal souhrnně svou sbírku 140 básní pod názvem „Rodný kraj“. Tato sbírka, rozdělená do devíti tematických okruhů, představuje nejen jeho literární talent, ale i hluboké vyznání vztahu k rodnému kraji kolem Nýrska a Strážova. Sbírku navíc doplnil vlastními fotografiemi, které ještě více umocnily její význam.
Až do posledních dnů svého života zůstával František Hrach plný aktivity a plánů. Jeho energie a tvůrčí duch z něj činily inspiraci pro všechny kolem něj. Zpráva o jeho smrti, která se rozšířila 29. prosince 2002, byla proto pro mnohé šokující. Jeho odchod zanechal prázdné místo v srdcích jeho blízkých i celé komunity.
František Hrach zůstává dodnes vzpomínanou osobností, která svým dílem obohatila kulturní dědictví svého kraje. Jeho fotografie, obrazy a básně jsou nejen odkazem na minulost, ale také výzvou k tomu, abychom si vážili krásy kolem nás a dokázali ji zachytit pro další generace.