Původně to byl pouze svobodný zemanský statek. Jméno “Lehom” dostal s největší pravděpodobností od své polohy: je vklíněn hluboko mezi tři vrchy, které jej oddělují od okolního světa.
Lehomský dvůr byl založen poměrně záhy, přesného data však neznáme. Před rokem 1380 náležel zemanu Ježkovi z Lehoma a Něprovi z Lukavice. Později přešel v držení vladyků Lehomských. Roku 1576 obesílá šlechtic Heralt z Říčan před soud Vojtíka Lehomského z Malevic, jenž Josefa Černého z města Švihova v neděli po narození Panny Marie na Lubském předměstí v Klatovech kordem vejtržně ranil a na zdraví jemu uškodil.
Na sklonku 16. století tu seděli Lehomští z Malevic. Z nich Jiřík Lehomský z Malevic a na Lehomě byl r. 1580 svědkem při prodeji Splže a Ostromeče. Připomíná se ještě r. 1609. Václav Lehomský z Lehoma a na Chlístově žalován byl pro 10 kop grošů českých za aksamíty a atlasy koupené na dluh při svatbě dcery Ludmily s Hynkem Černínem. Naopak: město Klatovy bylo dlužno Václavovi z Lehoma 1500 kop míšenských.
Někdy po r. 1614 přešel statek Lehom v majetek panství opaleckého. Jako jinde i zde vznikla záhy vedle statku menší ves stejného jména. R. 1722 měl Lehom všeho všudy 16 obyvatel. R. 1839 měl už i s poplužním dvorem 21 čísel popisných a dvůr úplně rozparcelován. Noví nabyvatelé půdy byli většinou Němci. A tak v r. 1890 vykazoval Lehom v 17 stavenách 95 obyvatel. Z nich bylo 57 Čechů a 38 Němců. Během dalších let se německá tato enklava zcela počeštila. V r. 1930 měl Lehom 21 čp. a 100 obyv. Čechů. Dnes je v Lehomi 16 čísel popisných a 15 obyvatel.
Obytné a hospodářské budovy bývalého panského dvora stávaly v dolní části obce. Časté požáry bývalý vzhled obce silně změnily.
Ostatní místní části:
Božtěšice – Brtí – České Hamry – Horní Němčice – Javoříčko – Kněžice – Krotějov – Lukavice – Mladotice – Opálka – Rovná – Splž – Strážov – Viteň – Zahorčice